Na vahách života
Na vahách života
Můj knižní debut
Pak jí někdo sehnal místo uklízečky v Karlíně. Bára byla nadšená, že se dostane k umění.
Dostala malý kumbál, sadu čistících prostředků a nové koště. O kýble, kartáče, hadry a další náčiní se měla dělit se svou kolegyní. V kumbálku to páchlo potem a močí. Na šňůrce visely bombarďáky. Bára si vzala lístek a tužkou napsala:
Vážená kolegyně, žádám vás laskavě, abyste si propříště svoje prádlo...
Lístek zmačkala. Po chodbičce kolem dveří prošel jistý operetní krasavec. A Bára se zamilovala.
Příští den si přinesla barvy. Jednu stranu dveří natřela na zeleno, na druhou stranu nakreslila notovou osnovu a noty a srdíčko. A pak kouřila a čekala, kdy půjde kolem. Ale u dveří se zastavili kulisáci a začali to Bářino umění halasně obdivovat. A Bára se hihňala. Taky proto, že jí to lichotilo.
V té době si začala zpívat. Operetní melodie (Já bych chtěl mít tvé foto...) a vymýšlela léčky na operetního krasavce. Bavilo jí to víc než uklízení. Za pár měsíců jí vyhodili...
